Informace o zamýšleném zpravodajském kanálu České televize s pracovním názvem ČT 24, které 18. října zveřejnily Lidové noviny a následně přebrala další média, unikly z Kavčích hor předčasně. Vedení televize dosud o projektu neinformovalo Radu ČT a neřešilo ani otázku, jak se vypořádat se zákonem, který vymezuje pro vysílání veřejnoprávní televize pouze dva celoplošné okruhy. Zpráva o zamýšleném názvu ČT 24 také vyvolala spor s olomouckou společností Region Media, která zítra spustí zkušební vysílání parlamentního kanálu 24.cz a cítí se být podobností jména obou televizí poškozena.
„Informace v Lidových novinách byly bohužel velmi předčasné. Projekt zpravodajské televize se v rámci České televize skutečně připravuje a její vedení se jím zabývá, ale zatím se nedá přesně říci, kdy bude schválen, kdy bude představen veřejnosti a kdy realizován. Rozhodně v tuto chvíli nebudeme jeho detaily rozebírat v médiích,“ sdělil RadioTV mluvčí ČT Martin Krafl. Jisté je, že projekt inicioval sám generální ředitel ČT Jiří Janeček, který začátkem října na zasedání svého kolegia vyzval ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala k vypracování detailních plánů personálního, technického a finančního zabezpečení vysílání takového programu. Vedení ČT dopředu počítalo se spuštěním vysílání v průběhu příštího roku.
Inspirace od švédské televize
Šámal projekt odevzdal 15. října a poté se jím měl Janeček zhruba měsíc zabývat. V této fázi televize o zamýšleném zpravodajském kanálu ještě neinformovala ani Radu ČT, která ze zákona kontroluje její hospodaření a parlament, jež by jako jediný mohl prostřednictvím novely zákona o ČT rozhodnout o zvýšení počtu jejích kanálů. Z projektu vyplývá, že televize upustila od původního záměru rychlého zavedení dvou nových digitálních programů, z nichž jeden – pod názvem ČT 3 – měl být zpravodajský. Důvodem jsou legislativní průtahy okolo přechodu na pozemní digitální vysílání. Proto ČT zvolila formu volně dostupného satelitního a kabelového kanálu, který by se časem objevil také v zamýšleném veřejnoprávním digitálním multiplexu.
Projekt nepředpokládá přijímání nových redaktorů ani výrazné navyšování rozpočtu redakce zpravodajství a publicistiky. „My už dneska vysíláme zpravodajství každé dvě hodiny. Myslím, že jsme schopni tento zpravodajský proud ještě zkvalitnit,“ řekl Šámal v rozhovoru pro LN. Jediná investice by směřovala do nových technologií. Kavčí hory by podle Šámala více využívaly agenturní servisy, které mají předplacené, ale nemohou je z velké části vyčerpat. Redaktoři by pracovali především pro zpravodajský kanál, z jehož produkce by se pak skládaly zpravodajské relace na plnoformátových programech ČT 1 a ČT 2. „Z těchto programů nebudeme pořady ubírat,“ ujistil Šámal. Jako určitou inspiraci si ČT vzala švédskou veřejnoprávní televizi, o níž se podle Šámala říká, že je díky variabilitě svého zpravodajství a zaměření na různé cílové skupiny nejlepší v Evropě.
Původní název ČT 24 televize změní
Název ČT 24 vymysleli lidé ze zpravodajství v době, kdy ještě nevěděli o projektu parlamentní televize 24.cz. Jakmile se objevily první informace o parlamentním vysílání pod tímto jménem a olomoucká firma Region Media si je nechala zaregistrovat u patentového úřadu, začala ČT pro svůj zpravodajský kanál hledat nový název. V Lidových novinách se ovšem objevila informace o „ČT 24“, což vedlo Region Media k vydání tiskové zprávy, v níž veřejnoprávní televizi nepřímo pohrozila žalobou. Mimo jiné se zde píše: „Společnost Region média rovněž sděluje, že název svého programu 24. cz řádně zaregistrovala a je připravena se bránit proti jeho nápodobě.“ Šámal netají, že se mu název s číslovkou 24 líbí, změna je podle něj nutná.
Jak ale obejít ustanovení zákona, podle kterého veřejnoprávní televize vysílá na dvou celoplošných okruzích? Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer radí, aby ČT zákon obešla založením dceřinné společnosti, která by se stala provozovatelem zpravodajského kanálu. V takovém případě by ale ČT musela žádat o licenci k tomuto programu Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, stejně jako kterýkoli jiný privátní provozovatel. Pak by nebylo zcela jasné, podle jakých právních norem by se musel takový zpravodajský kanál řídit. Veřejnoprávní televize je totiž oproti komerčním stanicím výrazně omezená ve vysílání reklamy.
Bude se televize hádat o slovíčka?
Platný zákon o ČT si lze ale vykládat různě. Sporná pasáž totiž doslovně zní: „Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že provozuje televizní vysílání dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků.“ Milan Šmíd z pražské fakulty sociálních věd pro Lidové noviny uvedl, že slovíčko „zejména“ otevírá možnost k různým interpretacím. Zákon však nemusí být jediným problémem pro spuštění kabelového a satelitního zpravodajského kanálu ČT. Do hry ještě vstupují kabeloví a satelitní operátoři.
Například největší tuzemská kabelová společnost UPC dlouhodobě neúspěšně usiluje o zařazení programů ČT 1 a ČT 2 na svojí satelitní digitální službu UPC Direct. Česká televize ale k šíření svých programů prostřednictvím této platformy nemůže dát souhlas, protože nevlastní autorská práva pro nekódované vysílání akvizičních pořadů na satelitu. UPC by si však mohla klást podmínku, že pokud má zařadit zpravodajský kanál do své programové nabídky v kabelových rozvodech, učiní tak pouze výměnou za možnost vysílat programy ČT 1 a ČT 2 na satelitu. Nepřímo to potvrdil i mluvčí UPC František Malina, podle něhož se ale v souvislosti s novým programem veřejnoprávní televize objevuje celá řada dalších otázek.
UPC a Karneval: jsme připraveni jednat
„UPC je připravena jednat se všemi subjekty, ČT samozřejmě nevyjímaje, které přijdou s novými digitálními terestrickými a satelitními televizními kanály, nebo s kabelovými programy. Působení ČT ovšem upravuje zákon a je vysoce pravděpodobné, že ještě než nový zpravodajský kanál vznikne, otázka jeho zařazení do kabelových a satelitních sítí bude, stejně jako otázka jeho existence, upravena zákonem. Jedná se o tzv. „must carry“. Jinak platí, že s ČT jsme kdykoliv připraveni jednat a že všechny její programy jsme připraveni zahrnout do všech našich systémů šíření – kabelového i satelitního,“ říká Malina. Pokud by vysílání zpravodajského kanálu bylo součástí zákona o ČT, program by se s největší pravděpodobností objevil v základní omezené nabídce UPC. Podle Maliny by se tak stalo ihned poté, co by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání schválila žádost UPC o rozšíření její programové nabídky o tento kanál.
Marketingový ředitel společnosti Karneval Media Dušan Jelínek zatím nechce spekulovat, v jakém časovém horizontu od zahájení vysílání by firma mohla zpravodajský kanál zařadit do své nabídky: „Pokud půjde o zajímavý projekt, rádi jej podpoříme. V této chvíli nemůžeme předjímat, zda bude program zařazen a kolik budou platby jedné či druhé strany. Bude velmi záležet na provedení programu, možnostech distribuce (satelit?), poptávce klientů a podobně.“ Také Jelínek upozorňuje na nutnost souhlasu vysílací Rady se zařazením nových kanálů do programové nabídky kabelových společností. „O registraci programu ale můžeme požádat, až bude takový program licencován ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zařazení programu je tedy záležitost několika týdnů, které jsou nezbytné pro provedení nutných legislativních kroků u regulátora.“
