Zachová ČTÚ analog pro Novu do roku 2017?

Podaří se televizi Nova zablokovat proces přechodu na pozemní digitální vysílání požadavkem, aby jí Český telekomunikační úřad (ČTÚ) podržel analogové kmitočty do konce platnosti prodloužené licence, tedy do roku 2017? Nova před měsícem v reakci na rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které zamítá její přednostní zařazení do digitálního multiplexu A provozovaného Českými radiokomunikacemi, oznámila, že podá na radu žalobu a požádá ČTÚ o ochranu analogových kmitočtů do roku 2017. Tím by zbrzdila vznik dalších digitálních sítí, které mají využít současné frekvence TV Nova.
„Požadavek TV Nova vnímáme jako reakci na určité skutečnosti. Jsme svědky i dalších paradoxů – například, že experimentální digitální vysílání úspěšně probíhá od roku 2000 a že po technické stránce není znám důvod, proč již nemohlo být zahájeno vysílání řádné,“ říká předseda telekomunikačního úřadu David Stádník. Proto podle něj nemá význam posuzovat vliv TV Nova na proces, u kterého ještě není jisté, kdy započne. „Setkáváme se totiž s názory, že k žádoucímu stavu máme v ČR ještě daleko. Hovoří se zejména o potřebě vzniku prostředí příznivého pro investování do budování a provozování sítě či sítí digitálních vysílačů. A to včetně tak základních požadavků, jako je umožnění provozovateli sítě uzavírat standardní komerční smluvní vztahy se subjekty, jejichž programy se dosud šíří analogově, a vymezení jednoduchých, transparentních a rovných startovních podmínek pro tyto subjekty,“ dodal Stádník.

Neexistuje závazný termín pro vypnutí analogu

Odstupující ministr informatiky Vladimír Mlynář na nedávné českokrumlovské konferenci o financování digitálního vysílání řekl, že s vypínáním analogových kmitočtů by mohla Česká republika začít na konci roku 2006 a na plné digitální vysílání by mohla přejít po roce 2008, ale spíše okolo roku 2010. Jednotlivé evropské státy si už stanovují termíny definitivního vypnutí analogového vysílání, například Itálie chce vysílat pouze v DVB-T už od příštího roku a Polsko uvažuje o roku 2014. Celý proces je závislý na přeshraniční spolupráci, protože analogové a digitální kmitočty se mohou vzájemně rušit. Nelze proto vyloučit, že Evropská unie stanoví pro své členy závazné datum, do kterého by měli opustit analogové pozemní vysílání a nahradit jej digitálním.
V Bruselu se v této souvislosti hovoří o roku 2014 nebo 2015. Podle Stádníka nejde o oficiální rozhodnutí: „Kdyby takový „závazný či definitivní“ termín existoval, byl by již nepochybně všeobecně znám. Lze však očekávat, že po uskutečněné přechodu ve velkých (dominantních) státech EU bude činěn tlak, aby EU takový termín stanovila. Co se týče Evropské komise, je vhodné připomenout, že nepřijímá rozhodnutí, aniž by jim předcházely analýzy a společné konzultace. Jedním z výsledků aktivit v oblasti digitalizace je záměr přijmout v nejbližší době dokument – komunikát Rady a Parlamentu „Accelerating the transition to digital broadcasting“, tedy k urychlení přechodu na digitální vysílání.“

Stát může Nově kmitočty vyměnit i „násilím“

I když zatím žádný závazný termín ukončení analogového vysílání ze strany EU neexistuje, nelze předpokládat, že by analogové vysílání na území Unie mohlo pokračovat až do roku 2017, kdy končí platnost licence televize Nova. V tom případě by Nova mohla zkomplikovat situaci nejen na českém televizním trhu, ale i u našich sousedů. Dopředu lze sice říci, že by stát mohl uplatnit ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, podle něhož lze provozovateli odebrat část souboru technických prostředků a nahradit je jinými, pokud se tak stane na základě mezistátní dohody mezi Českou republikou a dalším partnerem, otázkou ale zůstává, zda by Nova tento postup nenapadla u arbitráže.
Nova přitom má zájem o digitální vysílání. Loni na podzim požádala o pozici v multiplexu A, protože má ze všech tří „dočasných“ digitálních sítí nejlepší pokrytí, které navíc odpovídá definici celoplošnosti. Vycházela přitom z předpokladu, že jako držitel vysílací licence pro pozemní vysílání má nárok jak na analogové, tak digitální kmitočty – tedy že bude moci vysílat do konce platnosti licence, byť se mezitím přejde z analogového na digitální vysílání a ona nebude muset žádat o další licenci. Překlopení stávajících komerčních programů do DVB-T ale dosud neřešil žádný zákon, a tak vysílací rada trvala na tom, že se Nova musí zúčastnit licenčního řízení na pozice v digitálních multiplexech, nebo případně požádat o výměnu analogových kmitočtů za digitální.

Stádník: ČTÚ udělal pro digitalizaci vše, co mohl

Zachování analogových komerčních televizí v digitálních multiplexech mají řešit pozměňovací návrhy zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, které sněmovně předložilo ministerstvo informatiky, poslanec za ČSSD Ladislav Skopal a poslanec za ODS Petr Pleva. Všechny se shodují na tom, že by celoplošné televize Nova a Prima, ale i některé regionální televize, kterým Rada v uplynulých měsících prodloužila licence pro analogové vysílání, měly dostat odpovídající prostor v digitálních vysílacích sítích. Otázka je, jak velký by ten prostor měl být, v jakých vysílacích sítích a od kdy. Veřejnoprávní Česká televize totiž už získala prostřednictvím zákona o elektronických komunikacích jistotu, že bude moci s Českým rozhlasem provozovat celý jeden multiplex. Neměly by tedy stejný prostor dostat také Nova s Primou?
Předseda ČTÚ David Stádník si na konferenci o digitální televizi v Českém Krumlově posteskl, že jeho úřad už loni v létě přidělil třem telekomunikačním společnostem licence k provozování digitálních vysílacích sítí, a tyto sítě leží ladem, zatímco pátým rokem pokračuje experimentální vysílání DVB-T: „Jsme přesvědčeni, že ČTÚ udělal a udělá pro experimentální vysílání, přechodné, ale i tzv. definitivní období vše, aby napomohl zavedení nových technologií.“ Teď ještě aby ten samý přístup měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a hlavně Poslanecká sněmovna.