Novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, o které mají v průběhu června hlasovat poslanci, vyšachuje ze hry konkurenty stávajících komerčních televizí a celkově zbrzdí proces přechodu na plnohodnotné pozemní digitální vysílání. Shodují se na tom představitelé několika společností, které se účastní probíhajícího výběrového řízení na digitální vysílací licence. Podle jejich slov situace spěje k dalšímu zakonzervování současného stavu a udržení pozic televizí Nova a Prima.
Velké pravomoci pro držitele multiplexů
Fero Fenič (společnost Febio, projekt Febio TV), Kateřina Fričová (společnost United Teleshop – projekt TOP TV2, společnost Coqua – projekt VIA), Martin Mrnka (První zpravodajská a.s. – projekt Z1), Jiří Balvín a Stanislav Holec (oba za televizi Óčko, resp. Mafra, a.s.) upozorňují na mimořádně výhodné podmínky, které novely skýtají současným komerčním vysílatelům. „Návrh poslance Plevy jim rovnou přiděluje každému jeden multiplex (tedy čtyři až šest televizních kanálů). Návrh poslance Skopala přiděluje Nově i Primě celkem čtyři televizní kanály. Tím vytváří nerovné podmínky na trhu (obě stanice se mohou a také se hlásí i do volné soutěže vyhlašované RRTV).“
Podle zájemců o digitální licence by bylo rozumné stávajícím komerčním televizím přidělit jednu programovou pozici v digitálních multiplexech nyní a jednu jako bonus až opustí analogové kmitočty, na nichž vzniknou další digitální multiplexy. „Návrh poslance Skopala, který přijal jako základ další rozpravy kulturní výbor Poslanecké sněmovny, navíc dává mimořádné pravomoce soukromým držitelům licencí na provozování digitálních sítí,“ varují žadatelé. Telekomunikační firmy by tak získaly právo určovat, kdo bude v České republice provozovat televizní vysílání. „Bez jejich potvrzení totiž podle návrhu zákona RRTV nemůže udělit licence.“
Digitalizace až po volbách?
Zájemci o digitální licence podle generálního ředitele televize Óčko Jiřího Balvína chápou obavu provozovatelů digitálních sítí z případné nesolventnosti nových televizních kanálů, ta by se ale podle něj dala řešit formou finanční kauce před zahájením samotného vysílání. „Za takové kauce by se potom pokryly náklady spojené se šířením signálu ve chvíli, kdy by se provozovatel vysílání dostal do finančních nesnází,“ vysvětluje Balvín. Potvrzení od držitelů vysílacích sítí, které od provozovatelů televizí vyžaduje Skopalova novela zákona, podle Feniče nahrává i nynějším komerčním televizím: „Společnost Czech Digital Group, která je držitelem licence pro provozování sítě B a má stejného vlastníka jako televize Prima, může do této sítě pustit další tři až pět kanálů Primy nebo takového konkurenta, který je z jejího hlediska nejméně nebezpečný.“
Skopalova novela i návrh ministerstva informatiky obsahují i další sporný bod, který žadatelé o digitální licence označují za „likvidační“. Zkracuje totiž lhůtu na zahájení vysílání ze současných 360 na 180 dní od udělení licence. „Za tu dobu nelze nakoupit pořady, nakoupit a přestavět nebo postavit budovy. Nové televize by tak začaly vysílat neplnohodnotně, což okamžitě zhorší jejich vstup na trh,“ tvrdí Fenič a dodává, že tato podmínka se dotkne zejména plnoformátových programů, jakým má být i jeho Febio TV. Přijetí jakékoli ze tří verzí novely vysílacího zákona tak podle žadatelů o digitální licence zbrzdí proces digitalizace minimálně o další tři čtvrtě roku, ale spíše jej odsune až na období po příštích parlamentních volbách.
Balvín: okolní státy nás donutí vypnout analog
„Zatímco v sousedním Německu už třeba Berlín nebo Bavorsko přestaly analogově vysílat, v ČR se proces digitalizace dále odsouvá. Zrušení výběrového řízení (jak navrhuje Plevův a částečně i Skopalův návrh, pozn. red.) by navíc odradilo možné investory, kteří chtějí v České republice budovat televizní stanice,“ píší žadatelé ve společném prohlášení. Nelíbí se jim ani přístup ministryně informatiky Dany Bérové, která nedávno uvedla, že nevidí mezi českými diváky dostatečnou poptávku po digitálních kanálech a že jim současné čtyři volně vysílající pozemní televize vyhovují.
Zájemci o digitální vysílání zároveň varují, že i kdyby poslanci odsunuli přechod na pozemní digitální vysílání na pozdější dobu, mezinárodní dohody Českou republiku stejně donutí v blízké době vypínat příhraniční analogové vysílače. „Pak by nastala panika, protože telekomunikační společnosti by nebyly schopny tak rychle spustit pozemní digitální vysílání a lidé by byli bez televizního signálu,“ varuje Jiří Balvín. „Můžeme se stát analogovým ostrůvkem uprostřed Evropy, ale i tak nás okolní státy donutí velkou část frekvencí opustit,“ míní Kateřina Fričová. K iniciativě čtyř zájemců o digitální licence se podle Martina Mrnky mohou přidat i další účastníci licenčního řízení. „Nedávno jsme měli tiskovou konferenci, na které vystupovali i zástupci společnosti Milk and Honey. Jsme otevření všem, jde nám o jediné: dotáhnout výběrové řízení do konce a zahájit digitální vysílání.“
