Ještě během září by měl před parlamentní vyšetřovací komisi, která se zabývá prohranou arbitráží s americkou společností CME, předstoupit senátor a bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný. Uvádí to sám exředitel Novy na svých internetových stránkách. „Předběžně mohu říci, že zřejmě už v průběhu září předstoupím před komisi s prezentací jednotlivých důkazů, které, jsem přesvědčen, pomohou českému státu. Důkazy, které předložím prokáží, že výsledek arbitráže je nespravedlivý, a že arbitrážní proces byl zmanipulován,“ tvrdí Železný.
Parlamentní vyšetřovací komise je podle Železného vůbec první fórum, které projevilo zájem o předložení důkazů, jež za Novu opakovaně nabízel už v průběhu arbitráže ve Stockholmu. Český stát musel na základě prohrané tzv. stockholmské arbitráže vyplatit nizozemské odnoži CME téměř 11 miliard korun za zmařenou investici do televize Nova. Železný zároveň rázně odmítl požadavek bývalé servisní organizace Novy, České nezávislé televizní společnosti, na další odškodné ve výši 30 miliard korun. ČNTS částku požaduje po společnosti CET 21, která je držitelem licence pro vysílání Novy. O nároku ČNTS má rozhodnout mezinárodní arbitrážní tribunál ve Vídni.
Další arbitráž o Novu? Směšné, říká Železný
Podle generálního ředitele ČNTS Jana Vávry firma vypočítala částku podle ročních zisků Novy a vynásobila je počtem let, po které bude platit prodloužená licence televize Nova. Což je poněkud paradoxní, protože většinový vlastník ČNTS, americká společnost CME, rozhodnutí bývalé Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení licence Novy napadla u soudu – ovšem neúspěšně. ČNTS vychází ze smlouvy o spolupráci mezi CET 21 a ČNTS, která podle Vávry zajišťuje ČNTS exkluzivitu při výrobě pořadů pro TV Nova. CET 21 ale od srpna 1999 využívá jako servisní společnost Českou produkční 2000, čímž podle Vávry smlouvu porušuje. ČNTS se proto obrátila na české soudy a zároveň iniciovala mezinárodní arbitráž. „Společenská smlouva ČNTS zakotvuje možnost řešení sporu pomocí arbitráže podle pravidel ve Vídni. Takže jsme toho využili,“ říká Vávra.
K částce 30 miliard ČNTS došla podle Vávry porovnáním hospodářských výsledků TV Nova z doby, kdy pro ni pracovala ČNTS, výsledků, které ve znaleckém posudku při oceňování svého majetku v minulosti uvedl Vladimír Železný a oficiálních údajů dnešních majitelů Novy, které byly zveřejněny na jarní tiskové konferenci. Železný se podle svých slov nové arbitráže neobává. „Pokud bych měl dnešní arbitrážní žalobu ČNTS/CME vůči společnosti CET 21 hodnotit meritorně, tedy samotnou podstatu věci, tak nemám vůbec žádnou obavu. ČNTS/CME by neměla mít žádnou šanci,“ míní Železný. „Z čeho však mám obavu, je nekonečná obratnost Laudera a jeho týmu v arbitrážích, z chování arbitrů a jejich případných vztahů k Lauderově společnosti. Z toho může přijít tzv. náhlá smrt, a to i když máte tisíckrát pravdu. Myslím, že všichni, kteří se dnes novou arbitráží zabývají, by si měli přečíst společenskou smlouvu mezi CET 21 a ČNTS, aby zjistili, kdo tuto smlouvu ve skutečnosti porušoval.“
ČNTS nevylučuje návrat do Novy
Železný varuje před možností další manipulace s fakty. „Jediné, co pokládám za velmi nebezpečné je, jak arbitráže s Lauderem mohou být zmanipulovány,“ uvádí doslova. Většinový vlastník CET 21, za kterého se považuje finanční skupina PPF, považuje finanční nároky ČNTS za nadhodnocené. Podle generálního ředitele TV Nova bývalá servisní organizace televize vycházela z čísel před zdaněním a nezohlednila případné změny na reklamním trhu. Prodloužená licence Novy totiž končí v roce 2017, kdy by už v České republice díky digitalizaci měly vysílat další celoplošné televizní stanice. Zisky Novy z prodeje reklamních časů by se proto mohly snížit. Přesto, že CET 21 novou arbitráž považuje za zbytečnou, jmenuje vlastního arbitra. Ten by měl společně s arbitrem za ČNTS určit rozhodčího soudce a celý tříčlenný tribunál začne studovat důkazní materiály.
ČNTS předpokládá, že pokud by ve vídeňské arbitráži zvítězila a soud by jí přiřkl odškodné v plné výši, mohla by se dostat až k licenci televize Nova. CET 21 totiž podle všeho nemá k dispozici 30 miliard korun, kterými by uspokojila nárok bývalé servisní organizace, a tak by se dostala do konkurzu. Podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání by přišla o licenci, na kterou by vysílací rada musela vypsat nové výběrové řízení. „Toho bychom se mohli zúčastnit,“ říká Jan Vávra. ČNTS ale nevylučuje možnost, že jí CET 21 pod tlakem událostí nabídne obnovení spolupráce a arbitráž skončí dříve, než by vůbec mohla začít. „Všechno je možné, ale míč je teď na druhé straně,“ tvrdí Vávra.
