Start hudební televize Óčko Expres se z pohledu sledovanosti vůbec nepovedl. Stanice vstoupila na trh odvážně tím, že měla být k dispozici pouze pro majitele HD přijímačů. Jenomže samotná vyšší obrazová kvalita videoklipů diváky nepřilákala a výraznější zájem se nedostavil ani poté, co stanice přešla na vysílání ve standardním rozlišení.
Alternativní hudební stanice tak naráží u publika na stejný problém, jaký mělo v době svého startu formátově podobné Expresrádio. Tomu taky průzkum MediaProjekt v prvním roce přisuzoval statistickou nulu, v dalších letech si však stanice získala poměrně stabilní posluchačskou základnu. Televize Óčko Expres se od začátku netají tím, že chce stavět právě na progresivní hudbě, kterou přináší Expresrádio. I když obě stanice už dnes formálně patří do jiných mediálních skupin a mají rozdílné vlastníky, tvůrčí tým je v obou případech stejný.
Je alternativní hudba jediným způsobem, jak přilákat diváky?
Expresrádio doplácelo v prvních letech na nejednoznačnost svého formátu. K pokrokové hudbě servírovalo bulvární informace. Po roku bulvár z jeho vysílání prakticky vymizel a tvůrčí tým si dal za cíl hrát kvalitní hudbu podpořenou inteligentními informacemi. I tak je ale potenciál tohoto poměrně nízký a stanice v Praze a okolí si tuto stanici ladí přibližně 30 tisíc lidí denně a necelých padesát tisíc týdně. To je sice dobrý výsledek pro regionální rádio, ale nedostatečný pro hudební kanál, jež má ambici působit celoplošně díky kabelovým a satelitním operátorům.
Televize Óčko Expres tak patrně naráží na limity tohoto formátu u svých potenciálních diváků. Pokud se nehodlá odklonit od svého nynějšího formátu, bude muset vymyslet i jiné způsoby, jak přitáhnout diváky ke svému programu, když už ne jen samotným hudebním obsahem. Především by mělo jít o užší provázanost s hlavním programem Óčka, případně o zařazení i jiných, nehudebních pořadů, které mohou být atraktivní pro mladou cílovou skupinu. Typickým příkladem může být talkshow na způsob Noci s Andělem.
Óčko původně nemělo být čistě hudební televizí
Málokdo si dnes vzpomene, že i samotná televize Óčko neměla být pouze hudebním kanálem. Ve večerních hodinách měly dostat prostor různé studiové pořady, na nichž se měl podílet bývalý tvůrčí kolektiv kdysi kultovního rádia Limonádový JOE. Mimochodem, toho rádia, které v pražském éteru nahradil právě Expres.
Je ale otázkou, zda se v případě nízkorozpočtové televize Óčko Expres vyplatí investovat do samostatných formátů s cílem posílit její sledovanost. Nová stanice skupiny Óčko měla být především doplňkovým žánrovým programem pro užší cílovou skupinu. Je na vedení, aby vyhodnotilo přínos tohoto formátu z hlediska celkových cílů skupiny.
Pokud se ukáže, že formát má potenciál, určitě na Óčku Expres zůstane. V případě neúspěchu ale není nic jednoduššího než přeformátovat tuto stanici na jiný žánr, což by ve světě hudebních stanic nebylo nic nového. Na druhou stranu, tak jako je formát Expresrádia v určitém smyslu kultivací pro rozhlasové posluchače, bylo by fajn, kdyby se podobná stanice udržela i v televizním světě.
