MAPA S LEGENDOU UVNITŘ – Minulý týden se v souvislosti s plány na částečné zrušení reklamy ve veřejnoprávní České televizi hovořilo o tom, jak jsou financovány podobné subjekty jinde v Evropě. Televize Nova ve své hlavní zpravodajské relaci zveřejnila mapu států, kde jsou reklamní sdělení silně omezené, resp. jsou zcela zakázána. Komerční jednička však k této mapě neuvedla legendu a prý se navíc dopustila mnoha nepřesností. Kde je pravda?
Nejen na tuto otázku bychom vám dnes rádi přinesli odpověď. Informace jsme čerpali z European Audiovisual Observatory (EAO – Evropská audiovizuální observatoř), konkrétně z informačního portálu pro audiovizuální sektor a článku od Christiana M. Brona s názvem Financování a dohled veřejnoprávního vysílání (v originále Financing and Supervision of Public Service Broadcasting).
UDÁLOST TÝDNE: Hysterie okolo reklamy v ČT vrcholí, zůstane možná jen na ČT2 a ČT4
EAO byla založena v prosinci 1992, aktuálně má 37 členských států. Úkolem zlepšování transparentnosti a informování veřejnosti, cílové skupiny jsou profesionálové pracující s tímto sektorem (producenti, distributoři, vystavovatelé, provozovatelé a jiní). Sídlí ve francouzském Strasburgu.
Modely financování veřejnoprávních médií
Boj o zachování reklamy ve veřejnoprávní televizi není samozřejmě jen tématem v České republice, bouřlivé debaty probíhají na půdě parlamentů také v mnoha evropských státech. Čas od času chtějí média zvýšit koncesionářský poplatek (například kvůli inflaci). Každá země si smí stanovit, podle jakého modelu bude televize (či rádio) daného státu probíhat.
Z ARCHIVU RADIOTV: Možnosti financování a veřejný zájem
Existují tři základní formy financování veřejnoprávního média. Prvním je čistá koncese, tedy omezení příjmu výhradně na koncesionářské poplatky od diváků. Druhou možností je kombinovaný model, instituce je financována přes koncesi, díky reklamě, prodeji a sponzoringu. Další možností je státní subvence, přímé dotace státem jsou ovšem často kritizovány za možné narušení nezávislosti. Ta je přitom jednou ze zásadních podmínek, kterou stát musí plnit. Dotace by podle EAO měly být použity pro dlouhodobé strategické operace. Médium by mělo mít přístup k penězům, jedná-li se o veřejný zájem.
Z ARCHIVU RADIOTV: Oč jde v debatách o financování veřejnoprávních médií?
Některé členské státy se nedávno posunuly od tradičního modelu pravidelných koncesionářských poplatků, tento model zatím stále funguje například v Německu či Rakousku. Podívejme se nyní na ty státy, kde se udály některé změny relativně nedávno, respektive se o nich vážně mluví.
Z ARCHIVU: Je veřejnoprávní TV slučitelná s ekonomikou volného trhu?
A co vlastně televize Nova v Televizních novinách prohlásila k přiložené mapě? „Tady je seznam zemí, které reklamu zakázaly, nebo ji zásadním způsobem omezují. Naposledy tak učinili ve Francii a Španělsku.“ Jak tomu je ve skutečnosti?
Kde se reklama vysílá a kde ne? Toť otázka. TV Nova v reportáži neuvedla legendu a divák tak byl zmatený. Screenshot: RadioTV z Voyo.cz.
Německo – smíšený model: poplatky a reklama
Veřejnoprávní vysílání v Německu je financována jak koncesionářskými poplatky, tak reklamou (včetně sponzoringu). Instituce si smí přivydělat také datacemi, pronájmem či leasingem budov. Rundfunkstaatsvertag má ovšem hlavní zdroje příjmů z již zmíněných poplatků. Měsíční poplatky jsou € 5,76 a dalších € 12,22 pro majitele televizor. Ročně tak zaplatí € 215,76. V roce 2008 získal provozovatel 7,2 miliardy euro. Kolem poplatků za používání osobního počítače není kvůli formulaci zákona jasno.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Nový informační pořádek
ÚVAHY DO BUDOUCNA: Němečtí zákonodárci zvažují nové systémy financování. Podle jednoho z nich by platil každý občan tzv. „poplatek / daň za média“. Druhý model je podobný, ale platil by pro celou domácnost.
Finsko – koncesionářské poplatky
Provozovatel Yleisradio Oy (YLE) získává peněžní prostředky výhradně přes poplatky koncesionářů. Ty platí každý, kdo používá televizor nebo také osobní počítač s přístupem na internet. Aktuálně tento poplatek činí €231,05 ročně, v roce 2008 získala společnost 481 milionů euro (registrováno bylo 1,9 milionu diváků). Jakýkoli dodatečný příjem z reklamy je zakázán.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Výzvy 21. století
ÚVAHY DO BUDOUCNA: Parlament uvažuje o jednotném poplatku za veřejnoprávní média a služby. Platit by jej musely všechny domácnosti a firmy s ročním obratem € 400 000. Poplatek pro jednotlivce by byl snížen na € 175 díky zvýšení celkových příjmů.
Francie – od roku 2012 končí reklama, dále jen koncese
S koncem roku 2011 zmizí z obrazovek francouzské veřejnoprávní televize reklama úplně. Poplatky musí platit každý majitel televize, od roku 2010 se jedná o roční poplatek € 121 (€ 10,08 měsíčně), každý rok má televize příjem 2,1 miliardy ročně. Komerční televize ovšem budou muset odvádět 1,5-3% jako daň z výnosů na reklamu, další daň musí zaplatit operátoři elektronických komunikačních médií (včetně internetový a mobilních služeb). Poplatky se nevztahují na majitele osobních počítačů, odnesli to ale majitelé televizorů, poplatek se zvýši o €2.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Odbourat nebo renovovat?
Nizozemí – státní podpora a reklama
V roce 2000 zrušila nizozemská vláda koncesionářské poplatky a televizi financuje pomocí každoročních dotací. Další příjmy ovšem zajišťují reklamní výnosy a jiné dodatečné možnosti (sponzoring, publikace a jiné).
Rakousko – koncesionářské poplatky a reklama
Österreichischer Rundfunk (ORF) získává z kombinovaných poplatků (jak pro televizi, tak pro radio) z € 22 měsíčně celkem € 14,5 (tj. € 174 ročně. V roce 2008 získala ORF celkem 503,9 milionu euro z „programových poplatků“, 263,3 milionu euro z reklamy a dodatečné příjmy generovaly 272,3 milionu euro. Ani v tomto případě není jednoznačná interpretace toho, zda mají majitelé PC povinnost tyto poplatky vydat ze svých peněženek.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Chtějí ji lidé nebo ne?
ÚVAHY DO BUDOUCNA: Komerční subjekty kritizovaly financování, proto komise šetřila, jak omezit komerční aktivity (snažila se definovat veřejnoprávnost, zejména co se týče internetových služeb a sportovních kanálů). Ačkoli se blížil závěr usnesení, komise kvůli silné kritice ustoupila. Konzultace stále probíhají.
Jak jsou financována veřejnoprávní média v Evropě? Podívejte se na podrobnou mapu i s legendou. Pro zvětšení klikněte myší. Vytvořeno: RadioTV.cz.
Španělsko – Státní dotace a daně soukromých společností
Velmi zajímavý model mají ve Španělském království. Hlavním zdrojem příjmů je státní finanční podpora. Dále však veřejnoprávní vysílání získává prostředky z daní, které platí volně šířené komerční stanice (3% příjmů), provozovatelé placených kanálů (1,5%) a elektroničtí komunikační operátoři (0,9%). Maximálně může RTVE získat z daní 330 milionů euro ročně, procenta se mohou dle finanční situace lišit. Nový zákon přinesl zrušení koncesionářských poplatků a definitivní zákaz reklamy.
Norsko – koncesionářské poplatky a komerční aktivity
Norská veřejnoprávní televizní společnost získává 94% svých příjmů z koncesionářských poplatků (platí každý, kdo vlastní televizi) a několika komerčních aktivit (prodej DVD, produkty a určité druhy sponzoringu).
Švédsko – koncesionářské poplatky a vládní příspěvky
Putování završíme ve Švédsku, zdejší veřejnoprávní SVT je financována zejména z koncesionářských příspěvků (opět platí každý majitel televize), část financování obstarává vláda pomocí daní.
Shrnutí aneb kdo měl pravdu?
Televize Nova ve své reportáži nepřidala legendu a interpretace mapy je tedy značně nejasná. Finsko je na mapě TV Nova vyznačeno hnědou barvou a od odstatních států se liší, v této zemi jsou jediným zdrojem příjmů veřejnoprávní televize koncesionářské poplatky a reklamu tamní televize skutečně vůbec nevysílá. Ostatní veřejnoprávní televize na mapě TV Nova jsou vyznačeny červenou barvou a dle slov reportéra lze vyvodit, že je zde značně omezena reklama.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Co diváci očekávají?
Španělská RTVE ovšem žádnou reklamu nevysílá, dotována je pouze státem. Stejně jako v Lichtenštějnsku či Islandu, to už TV Nova v reportáži neuvedla. Švédská stanice rovněž nevysílá reklamu, dotována je jednak státem, ale rovněž koncesionářskými poplatky. Norská stanice nesmí přímo vysílat reklamu, povoleny má ale komerční aktivity (prodej DVD a jiné), dále získává finance z koncesí. V neposlední řadě Dánsko vysílá reklamu v omezené míře (reklamní příjmy činí jen necelých 25%), Francie reklamu nesmí vysílat v hlavním vysílacím čase, od roku 2012 ji nesmí vysílat vůbec. Hlavním zdrojem příjmů budou koncesionářské poplatky.
VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE: Financování médií v Evropě
Televize Nova tedy neinformovala v reportáže zcela mylně, pouze nedostatečně interpretovala ilustrační mapu. V Televizních novinách tedy tímto nedošlo k porušení zákona. Přesto by TV Nova měla příště postupovat mnohem jasněji a vše podrobněji vysvětlit. Navíc v jedné z reportáží nedala stanice prostor protistraně, napravila to v pondělní reportáži, z níž pochází mapa (13. června).
Přečtěte si více z archivu RadioTV
Na stránkách RadioTV jste si v minulosti mohli přečíst šestnáctidílní seriál o veřejnoprávních televizích v Evropě. Pokud máte zájem, dozvíte se více o stanicích v Německu (obecně a podrobně), Velké Británii, Itálie (Itálie podruhé), Nizozemí, Španělska, Řecka, Portugalska. Další články s tímto související najdete v odkazech uprostřed článku.
